Téma sebelásky je jedním z nejdůležitějších pro osobní pohodu a spokojenost. Mluví se o ní stále častěji, stejně jako o faktu, že když má člověk dostatečně rád sám sebe, vrací se mu láska i od okolí. V podstatě se zde projevuje zrcadlení ve vztahu s lidmi okolo nás – to, jak máme rádi sami sebe, nám okolí ukazuje svým chováním vůči nám, zrcadlí nám náš vnitřní postoj.
Mé dřívější výroky, o kterých se zmiňuji v této sérii příspěvků, byly sice vždy velmi dobře odůvodněné, ale jedno se jimi táhlo jako červená nit – právě nízká sebeláska. Rovněž někteří moji klienti měli tyto věty ve svém původním repertoáru.
„Nicnedělání není nic pro mě, vždycky si najdu nějakou činnost, tolik toho zvládám!“
Zvládat spoustu věcí přes den přeci svědčí o obrovské energii, skvělém plánování a logistice. Na odpočinek čas nemám, největší odměna je totiž vidět za sebou tu spoustu hotových úkolů! Přesně takhle jsem si dříve odůvodňovala, proč nemůžu odpočívat, proč nechci zahálet, proč jsem neustále v pohybu. A v momentě, kdy jsem měla pocit, že by mohlo být hotovo, jsem se raději rozhlédla a „našla si“ další činnost. Já jsem přeci tak výkonná!
Dnes už vím, že základem tohoto nastavení je, že člověk měří svoji hodnotu výkonem, který podává. Má totiž potíž uvěřit, že má hodnotu takový, jaký je. Že by mohl mít hodnotu jen tím, že je. To mimo jiné svědčí právě o nízké sebelásce. Pravda je taková, že máme svou hodnotu, i když sedíme na pohovce. Ba co víc, máme hodnotu tím, že jsme. Protože každý z nás je jedinečný, hodnotný svou individualitou. Tím, že jsem právě takoví, jací jsme.
Je jisté, že člověka potěší, když si večer může odškrtat naplánované úkoly. Určitá produktivita je v pořádku. Ale stejně tak je důležitý odpočinek. Odpočinek si můžeme dovolit. Smíme si ho dopřát, protože tím regenerujeme, nabíráme síly. V tu chvíli myslíme na sebe, věnujeme se sami sobě. Po příjemném odpočinku a činnosti, která nám dělá opravdovou radost, se pak cítíme výrazně lépe a máme i více energie. Znovu se nám tu tedy potvrzuje, že když si dopřejeme čas na sebe a tím si v sobě vytvoříme pohodu a dobrý pocit, lépe pak zvládáme své pracovní záležitosti, jak profesní, tak v rodině a domácnosti.
Dnes odpočívám velmi ráda. Doslova si volné chvíle užívám. Do svých plánů pravidelně zapojuji mé oblíbené čtení, rozšiřování znalostí a obzorů samostudiem, každodenní kondiční procházky, krátká cvičení. Mám na to čas, protože si ho udělám. Vím, že když se věnuji něčemu, co mě dobije, mám pak o to více elánu a chuti do práce i povinností. Což se pak projeví i při rozvrhování pracovních úkolů – den si naplánuji tak, abych všechny povinnosti a úkoly zvládla v normálním tempu a mohla se i věnovat svým činnostem a dětem. Právě na dětech vidím, že jsem v pohodě, protože jsou v pohodě i ony. A to je ta nejlepší odměna. Přeji i vám hodně odměn a pohodu v rodinném kruhu!
Další příspěvky k tomuto tématu:
