V dnešní náročné době, kdy nevíme, co ještě přijde, se můžeme pokusit alespoň využít toho, že jsme právě teď a tady. Využít chvíle, kdy máme dojem, že se nic neděje, že se zastavil čas. Vzít tento okamžik jako příležitost k nádechu, načerpání energie a sil. Jenom k takovému tomu „dobíjení baterek“. Co všechno můžeme udělat? Jít ven, na procházku, ať už sami, nebo se svými blízkými, sednout si chvíli k oknu a pozorovat krásy kolem – šumění větví ve větru, třepotající se listí, vůně stále ještě kvetoucích stromů, pobíhající chundeláč souseda, nebo kos, vyzobávající dobroty z trávy. Nádech, úsměv do tváře slunci, krásný okamžik! Cítíte to také? Nechat myšlenky jen tak plynout, jen je pozorovat, nezastavovat se nad nimi. I jen pár takových minut nás může dobít. A nejen, že si takto na chvíli odpočineme od každodenního shonu, ale zároveň sami sobě dáme najevo, že máme čas také sami na sebe, že jsme pro sebe důležití. A pak si dáme svou pravidelnou kávičku, kousek čokolády, upečenou bábovku, znovu usedneme k počítači nebo s dětmi k úkolům. Každý okamžik je něčím jedinečný a třeba si zrovna na tuhle chvíli, kdy nám před očima zavřenýma před oslňujícím sluncem vyvstávaly bláznivé obrazce a voněla káva pod nosem, večer před usnutím vzpomeneme s blaženým úsměvem na rtech. Přeji vám spoustu takových krátkých, laskavých, voňavých okamžiků!