Často se dnes dočítáme o tom, jak máme neustále myslet pozitivně. A stále a stále pozitivně! Pořád se jen smát! Mít věčně dobrou náladu! Jsem toho názoru, že pozitivní přemýšlení je určitě lepší, než si malovat čerty na zeď. A to v tom smyslu, že představa negativních scénářů nám mnohdy může přivodit například přílišný strach, nejistotu, může nás svazovat. Ovšem myslet pozitivně stále a každou minutu také není reálné. Člověk není stroj, naprogramovaný jen k tomu, aby byl pouze šťastný. V životě prožíváme také negativní emoce. Občas dostaneme vztek, někdy jsme smutní, jindy cítíme bezmoc. Navíc při neustálých pozitivních představách může dojít k tomu, že si vytvoříme přílišná očekávání, budeme se nezdravě upínat na to, že všechno přece musí dopadnout dobře, když jsme mysleli pozitivně! O to větší je pak naše zklamání. Někdy to může vést k velmi nepříjemnému propadu nálady.

Ideální je zůstat někde ve středu. Východní filozofie v této souvislosti mluví o místu Zen. Není to statický bod úplně uprostřed. Jde o určité rozmezí, oblast kousek od středu na každou stranu. Prostor, kde je i tak možné manévrovat, mít jistou volnost na zpracovávání podnětů z okolí a vlastní reakce. I negativní emoce jsou totiž pro nás v jistém smyslu důležité. Pokud je jejich intenzita běžná, je jejich úkolem nás chránit. Například strach může signalizovat, že jednání, které máme v plánu, pro nás může být nebezpečné, nebo že na něj ještě nejsme připravení. Také smutek je velmi důležitou emocí, protože „smutněním“ se vyrovnáváme s nepříjemnou situací. Když ale negativní emoce potlačujeme, protože přeci nesmím být vzteklá, nesmím se tvářit smutně, nahromadí se. A pak dojde k výbuchu. K dopadnutí poslední kapky, kdy pohár přeteče. A dopady takové reakce jsou mnohdy o to více nepříjemné. Nechte proto takovou emoci jen tak proběhnout, jen ji pozorujte. Případně zapřemýšlejte, na co vás chtěla upozornit a přijmout ji. A pak přesuňte svou pozornost na to, co vám dělá radost. Máte teď zrovna chuť jít na procházku? Udělejte to! Vždyť stačí i jen 15-20 minut, během kterých se příjemně protáhnete od počítače, uvolníte nohy ztuhlé ze stání v kuchyni u vaření. Zhluboka se nadechnete čerstvého vzduchu, s úsměvem si prohlédnete květiny na zahrádkách. Klidně to spojte s návštěvou obchůdku, protože došlo máslo k zítřejší snídani. Po návratu domů se jistě budete cítit o hodně lépe. Nebo si prostě na chvilku sedněte a přečtěte si další kapitolu rozečtené knihy. Chvíli se jen tak dívejte z okna. Pár minut jen pro vás, jen vašich pár minut. Minut s příjemnými, uklidňujícími pocity. Tyto pocity si vychutnejte, nechte se jimi hřát, nechte se jimi prostupovat. Vybavte si je o hodinu později, vzpomeňte si na ně, užijte si znovu onu pohodu. To je samo o sobě pozitivní. Malými činy během dne se ladíme pozitivně, aniž bychom si to uvědomovali. A v tom je tajemství pozitivity. Takové té akorát, přirozené, nenásilné. Přeji vám co nejvíce pohodových chvilek jen pro sebe!