Když jsem pro vás připravovala motivační karty (jsou ke stažení na úvodní stránce) a probírala se různými citáty, překvapilo mě, jak staré už je přesvědčení, že jsi to, na co myslíš. Nebo, že svými myšlenkami vytváříme svůj život. První zmínky pochází už od starých řeckých učenců. Tuto moudrost údajně pronesl i Buddha.

Jak to tedy je s tím, že si realitu tvoříme takovou, jak na ni myslíme? Tím nejdůležitějším je podle mě náboj, který naše myšlenky mají. Když jsou kladné, působí prostě příjemněji, celkově nás uvolňují. Vidět věci lépe takto účinkuje. Jedna moje kamarádka mi vyprávěla, že když jde do práce v den, kdy zrovna nepanuje nejlepší atmosféra, říká si: „Dnes nebudu negativní.“ Sama ale přiznává, že ne vždy se jí to daří. Věřím, že její odhodlání kazí samotné slovo „negativní“. Když se totiž řekne: „Dnes budu v pohodě“, ihned nás to naladí na výrazně veselejší vlnu. Náš mozek má obecně raději příjemné věci a ty si lépe zapamatovává. Takže si spíš zapamatuje „v pohodě“, než „ne negativní“. A pokud jsme dobře naladěni, reagujeme lehčeji, naše rozhodnutí jsou snadnější, míváme lepší a méně komplikované nápady. Srovnání nám poskytne i ono známé „poloprázdná/napůl plná láhev“. Ano, konkrétně tímto příměrem se rozlišují optimisté od pesimistů, ovšem určitě je lepší myslet na napůl plnou láhev, kdy vím, že se ještě můžu z poloviny napít a ne být otrávená, že za chvíli voda dojde. Některé argumenty proti tomuto názoru říkají, že když je člověk připravený na neúspěch, nebo nepříjemné vyústění nějaké situace, je pak hezčí být překvapený, že to vlastně dobře dopadlo. Ale nepříjemný pocit, napětí, které pak dotyčný zažívá, když se opravdu bojí o výsledek, nadělá víc škody než užitku z radosti poté. V případě poloprázdné láhve jsem přesvědčená, že mrzuté očekávání, kdy voda skutečně dojde a už nebude ani kapka, úplně zkazí požitek z její chuti a třeba z celé situace.

Vědecké výzkumy opravdu potvrzují, že zdravé pozitivní přemýšlení člověku prospívá a přináší víc radosti a lehkosti. Píši zdravé, protože nic se nemá přehánět. Umíme přeci odhadnout, co je opravdu reálné a co už je možná jen zbožným přáním. V napůl plné lahvi je ještě dost k napití na zahnání aktuálního pocitu žízně, na další cestu například na výletě si ale už pak koupím láhev novou. Úplně plnou 🙂